Eco, který byl známý nejen jako spisovatel, ale také jako filozof a jazykovědec, zemřel v pátek kolem 22:30 SEČ, oznámila rodina.
Spisovatel se proslavil hned svým prvním románem Jméno růže z roku 1980. Knihy se prodalo na 11 milionů kusů a spisovatel za ni dostal řadu cen. Podle románu byl o šest let později natočen známý film se Seanem Connerym v hlavní roli . Eco začal toto dílo plné náznaků a podobenství psát v březnu 1978, kdy si údajně posteskl, že si připadá jako otrávený mnich.
Kromě románu Jméno růže se mezinárodními bestsellery staly i další Ecovy romány Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany a Pražský hřbitov. Všechny byly přeloženy mimo jiné do češtiny.
V Praze byl Eco dvakrát, poprvé v srpnových dnech roku 1968 (zmínka o tehdejší okupaci se objevila na první stránce románu Jméno růže) a podruhé v říjnu 2000, kdy v Praze převzal Cenu Nadace Vize 97.
Romány, vědecké studie i knihy pro děti
Umberto Eco se narodil 5. ledna 1932 v severoitalské Alessandrii. Studia středověké filozofie a literatury na Turínské univerzitě absolvoval v roce 1954 prací o Tomáši Akvinském, která mu v rozšířené podobě pod názvem Estetika Tomáše Akvinského o dva roky později vyšla jako jeho první publikace. Druhá kniha Umění a krása ve středověké estetice jej zařadila mezi nejvýznamnější teoretiky středověku.
Po absolvování univerzity nastoupil Eco jako editor kulturních pořadů do veřejnoprávní televize RAI, kde se poprvé přiblížil světu médií a popkultury. Jejich fungování a vzájemné vazby později popsal v esejích o masové kultuře Skeptikové a těšitelé.
Klíčové pro Ecovu budoucí spisovatelskou kariéru bylo setkání se Skupinou 63, seskupením avantgardních malířů, hudebníků, spisovatelů. Eco poté vedle vysokoškolské činnosti působil také jako sloupkař měsíčníku Il Verri, časopisu zasvěceného jazykovým experimentům. Později psal do řady dalších periodik, českému čtenáři jsou známé jeho sloupky, a to jako Poznámky na krabičkách od sirek. Mezi jeho další známá odborná díla patří Teorie sémiotiky, Dějiny krásy či Dějiny ošklivosti.
V roce 1962 vydal Eco literární manifest postmoderny, esej Otevřené dílo, v němž vyšel z předpokladu, že význam není v samotném textu ani v samotném čtenáři, ale pouze a jedině v jejich vzájemném střetnutí.
Autor vědeckých studií, knih pro děti či esejů vždy říkal, že román je pokračováním vědecké a kulturněhistorické lekce či eseje vypravěčskými prostředky; jeho oblíbeným autorem je ostatně Alexandre Dumas.
Za celý svůj život se Eco nevzdal kariéry vysokoškolského pedagoga, působil na univerzitách v Turíně, Miláně či Boloni. Je držitelem mnohých ocenění a čestných doktorátů na desítkách univerzit po celém světě. Vědecká rada Univerzity Karlovy v Praze ale v roce 2013 nedoporučila, aby dostal čestný vědecký titul doctor honoris causa.
V roce 1962 se Eco oženil s německou učitelkou Renatou Ramgeovou, se kterou měl dvě děti; dcera je architektka a syn nakladatelský redaktor.
